Hodnocení žáků a autoevaluace

Obecné zásady hodnocení

- hodnocení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb.

- cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu,

  tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále

- hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující, je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný  problém

- důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt

- soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné)

- pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SVPU používá hodnocení slovní

- u průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení, až po sebehodnocení žáků

- žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole,  s chybou či nedostatkem se dále pracuje

 

Kritéria pro hodnocení

- zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností dítěte

- schopnost řešit problémové situace

- úroveň komunikačních dovedností

- schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem

 

Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků

- písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení…

- ústní zkoušení a mluvený projev

- zpracování referátů a prací k danému tématu

- úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly

- modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy…

- výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce…

- projektové a skupinové práce

- projektové dny celoškolní a projektové dny ročníkové, zařazované na konci školního roku

- soustavné diagnostické pozorování žáka

- vědomostní a dovednostní testy

 

Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací

- prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni:

1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností  dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně  se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností  vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu

se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

 

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností  vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.  Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

 

 Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí.Vždy používá bezpečně a účinně materiály,nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

 

 

- známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka

- do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností,

  postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka

- hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je

  stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů

- v případě zhoršení prospěchu je nutno ihned písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi

  daný problém

- klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo

- všechny písemné práce, testy, diktáty…jsou vždy včas předem oznámeny žákům,

  aby žáci měli dostatek času se na ně připravit

- žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit (po dohodě s vyučujícím)

 

Sebehodnocení

Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku.

Ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích

předmětů.

 

Chování

Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování Školního řádu. Hodnotí se chování ve

škole, při školních akcích, reprezentaci školy a provádí je třídní učitel po dohodě s ostatními

vyučujícími, případně pedagogická rada.

Využívá se tří stupňů hodnocení:

1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé.

 

Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

Hodnocení se řídí Vyhláškou č.73/2005 Sb. Ve škole mohou být integrováni žáci

s postižením smyslovým, tělesným, mentálním nebo se specifickými poruchami učení a

chování. Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je

vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je

posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na základě doporučení PPP nebo

jiného SPC jsou vzděláváni i hodnoceni na základě plnění Individuálního vzdělávacího

plánu. Při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni slovně.

Při slovním hodnocení se uvádí:

a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami

- ovládá bezpečně

- ovládá

- podstatně ovládá

- ovládá se značnými mezerami

- neovládá

b) úroveň myšlení

- pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

- uvažuje celkem samostatně

- menší samostatnost myšlení

- nesamostatné myšlení

- odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) úroveň vyjadřování

- výstižné, poměrně přesné

- celkem výstižné

- nedostatečně přesné

- vyjadřuje se s obtížemi

- nesprávné i na návodné otázky

d) úroveň aplikace vědomostí

- spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

- dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb

- s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

- dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

- praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) píle a zájem o učení

- aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

- učí se svědomitě

- k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů

- malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

- pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně

do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky

školního výkonu dítěte.

 

 

AUTOEVALUACE ŠKOLY

 

Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve  škole.  Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a  §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

 

 

1. Oblasti autoevaluace

-    materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání

-   průběh vzdělávání

-   školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou

-    výsledky vzdělávání

-   řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

.   soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

 

 

2. Cíle a kritéria autoevaluace

      Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy.

Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok).

 

3. Nástroje autoevaluace

     -  rozbor dokumentace školy

     -   rozhovory s učiteli, rodiči

     -  dotazníky pro rodiče, žáky a učitele

     -  srovnávací prověrky, dovednostní testy

     -  hospitace

 

 

4. Časové rozvržení autoevaluačních činností

      -  hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)

-    sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok

-   projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) (do konce září)

-   srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok)

-   dotazníky na klima školy

 

Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady