Český jazyk

 

ČESKÝ JAZYK  A  LITERATURA

Charakteristika vyučovacího předmět

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

 

Kompetence k učení

žák

  • čte přiměřené texty a rozumí přečtenému
  • rozhodne, které informace jsou důležité, vybírá z textu klíčové myšlenky, slova, dělá výpisky
  • pracuje se slovníky, s pravidly, klíči, atlasy aj. informačními zdroji
  • zná svůj styl učení, vytváří si optimální podmínky při učení, plánuje a organizuje učení
  • vysvětlí ostatním, co se naučil, shrne učivo svými slovy, diskutuje o nových poznatcích
  • posuzuje výsledky své práce a chce se zlepšovat
  • naučené informace využívá při řešení úkolů                                                                                                                                             

 

učitel

  • věnuje maximální pozornost čtení s porozuměním, učí žáky pracovat s různými texty, vyhledávat v nich klíčová slova, myšlenky, dělat výpisky, vytvářet myšlenkové mapy
  • zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a zpracovávají informace z různých zdrojů a zároveň si v jazykových příručkách, slovnících a pravidlech ověřují správnost řešení
  • informace, které žák potřebuje k dalšímu učení, učitel systematicky opakuje a procvičuje pomocí různých aktivit
  • pravidelně využívá efektivní metody učení

 

 

Kompetence k řešení problémů

 žák      

  • rozpozná problém
  • uvědomí si, co k jeho řešení zná, co musí zjistit, nacvičit, dostudovat
  • shromáždí si vhodnou literaturu, zjistí informace
  • nastuduje potřebné a propojí nové poznatky s minulými
  • navrhne několik řešení problému, vybere nejlepší řešení, ověří vhodnost navržených řešení
  • vysvětlí ostatním své postupy, zdůvodní je, vyhodnotí zvládnutí úkolu
  • nové znalosti a dovednosti využije při řešení podobných problémů

 

učitel

  • klade problémové otázky, vede žáky, aby je sami formulovali a diskutovali o nich .
  • zadává žákům problémové úkoly
  • zařazuje metody, při kterých žáci sami objevují, tvoří, řeší, vyslovují závěry
  • dává žákům možnost pracovat s chybou jako s příležitostí hledat správné řešení  slovníků )

 

 

Kompetence komunikativní

žák

  • dodržuje základní pravidla slušné komunikace
  • ptá se, odpovídá na otázky, rozmyslí si odpověď
  • srozumitelně, nahlas a souvisle vyjádří jakékoli sdělení, diskutuje na dané téma
  • dá najevo souhlas i nesouhlas, citlivě vyjádří nepříjemné sdělení, obhájí vlastní názor
  • shrne podstatu sdělení vlastními slovy
  • vhodně využívá jazykové prostředky, hlas, melodii, artikulaci, frázování, mimiku, gesta
  • přizpůsobí komunikaci účastníkům , rozhovoru, diskuse
  • rozliší vlastní názor, fakta, domněnky, pocity
  • drží se tématu, nenechá sebou při komunikaci manipulovat    

 

učitel                                                                                                                                                                                                                                                           

  • navozuje ve třídě atmosféru bezpečné a přátelské komunikace
  • vede žáky ke správné, slušné a bezpečné komunikaci, učí je dodržovat pravidla komunikace
  • zařazuje často metodu diskuse, vybízí žáky, aby kladli k tématu otázky, aby o problému diskutovali, vyjadřovali a obhajovali svoje názory, přijímali názory ostatních
  • vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému úkolu ( partnerská výuka, skupinová práce) a k veřejné prezentaci závěrů, názorů, výsledků diskuse

 

 

Kompetence sociální a personální

žák

  • zařadí se do skupiny vrstevníků, uplatní se jako rovnocenný partner
  • přijme určitou roli ve skupině
  • spoluvytváří a respektuje dohodnutá pravidla skupiny
  • účinně komunikuje uvnitř skupiny, prosadí názory, které uznává, přijme kritiku, ustoupí, přizná chybu, argumentuje
  • spolupracuje s ostatními na společném úkolu0
  • objektivně zhodnotí výsledky práce jednotlivců i skupiny
  • projevuje dostatek empatie, umí vhodně povzbudit, respektovat, pochválit i citlivě kritizovat
  • projevuje dostatek sebevědomí a nepodléhá nežádoucím vlivům skupiny

 

učitel

  • zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují, vzájemně si pomáhají, povzbuzují, oceňují se
  • vnímá a řeší okamžitě problémy ve skupině, mezi jednotlivci, vytváří modelové situace, vyhledává a zařazuje do výuky příklady ze života, literatury
  • zařazuje metody dramatizace pro navozování a řešení různých nepříjemných životních situací, s nimiž se žáci setkávají ( šikana, odmítání návykových látek )
  • zadává diferencované úkoly, aby žáci zažili úspěch, poznali a využili své individuální schopnosti

 

 

Kompetence občanské

žák

  • zná svá práva a respektuje práva ostatních, plní si své povinnosti
  • projevuje určitou hrdost osobní i národní, přičemž respektuje odlišnosti lidí, zemí i kultur
  • chrání si své zdraví, bezpečnost, ví, jak se chovat v krizových situacích
  • nabídne a poskytne pomoc druhým, pokud ji potřebují
  • dokáže se rozhodnout a je za své rozhodnutí odpovědný

učitel

  • společně se žáky vytváří kritéria chování a spolupráce a kritéria hodnocení; důsledně dbá na dodržování dohodnutých pravidel
  • využívá v hojné míře učení pomocí napodobování, působení vzorů a příkladů, seznamuje žáky s významnými lidmi
  • zařazuje do života třídy aktivity žáků reprezentující školu, obec ( recitační soutěž, kulturní vystoupení, příspěvky do novin, časopisů, aj.)

 

 

Kompetence pracovní

žák

  • umí se postarat sám o sebe, při práci volí vhodné oblečení a pomůcky
  • udržuje na pracovním místě a v okolí pořádek
  • bezpečně pracuje s jednoduchými nástroji a materiály, neohrožuje sebe ani ostatní
  • dodržuje stanovená pravidla nebo postup práce
  • rozvíjí svoje zájmy a schopnosti pro budoucí povolání
  • účelně využívá moderní techniku – PC, internet, video, DVD, aj.

 

učitel

  • umožňuje žákům ve výuce smysluplně využívat moderní informační technologie
  • zařazuje do výuky co nejvíce rozmanitých praktických činností, společně se žáky vyrábí pomůcky do výuky
  • vyžaduje dokončování každé práce v co nejvyšší kvalitě a stanoveném čase

 

 

 

 

Český jazyk
Ročník 1.
Výstup z předmětu Učivo Průřezová témata Přesahy, vazby, poznámky atp.

Plynule čte s porozumněním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti.

Pozná všechna písmena v  tištěném a psaném textu, skládá slova a věty.

Používá základy techniky čtení, čte jednoduché texty.

Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

Čtení:

hlásky, písmena, slabiky, slova, texty podle zvolené nácvikové metody čtení

skládání slov a vět

rozvoj techniky čtení

čtení jednoduchého písemného projevu 

praktické čtení - pozorné, přiměřeně rychlé

věcné čtení- porozumnění slovům, větám

hygienické návyky při čtení

   
 Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru.

Naslouchání:

 

Praktické naslouchání

Věcné naslouchání

reakce na jednoduché pokyny a jednoduchá sdělení

základní komunikační pravidla- pozornost, naslouchání, role mluvčího a posluchače

   

 

 

Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost.

V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči.

 

 

Mluvený projev:

správná výslovnost, řečová cvičení, oprava nesprávné výslovnosti

Základy mluveného projevu- dýchání, tvoření hlasu, výslovnost, přiměřené tempo

 

   

Volí vhodné verbální ai nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích 

Rozvoj slovní zásoby:

verbální a nonverbální prostředky řeči( mimika, gesta)

role mluvčího a posluchače, zdvořilost, střídání rolí

 

   

Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev.

Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh.

Reprodukce textu:

krátké komunikační žánry-pozdrav, oslovení, prosba, omluva, vzkaz

vypravování na základě obrazového materiálu

   

 

Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním.

 

 

Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky,kontroluje vlastní písemný projev.

 

 

Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení.

 

Písemný projev:

správné sezení, držení psacího nástroje, hygiena zraku

technika psaní- čitelný a přehledný písemný projev, úhlednost, úprava

psaní jednotlivých písmen a číslic, spojování písmen a slabik, psaní slov, psaní krátkých vět

opisy, přepisy, interpunkční znaménka

psaní jednoduchého sdělení

žánry písemného projevu- vzkaz, pozvánka, zápis do notýsku

 

 VV- barva+tuš

písmena

Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké 

samohlásky.

Zvuková stránka jazyka:

sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek dlouhých a krátkých a souhláskových skupin, intonace vět

rozlišování zvukové a grafické podoby slov

   

Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená.

Porovnává a třídí slova podle zobecněného významu- děj, věc, okolnost, vlastnost.

Slovní zásoba a tvoření slov:

slova a pojmy

význam slov

porovnávání slov podle zobecňujícího významu

slovní zásoba

   

Rozlišuje slovní druhy v základním tvaru.

 

Tvarosloví:

poznávání správných tvarů slov

   

Spojuje věty do jednodnodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy.

 

 

 

Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky.

 

Skladba:

spojování slov do vět

stavba věty

pořádek slov ve větě

interpunkční znaménka ve větě

modulace souvislé věty

   

Odlišuje v písmu krátké a dlouhé samohlásky.

Používá základní interpunkční znaménka.

Píše správně hlásky, slabiky, slova, věty.

Používá velká písmena na začátku vět.

 Pravopis:

lexikální pravopis-odlišování krátké a dlouhé samohlásky

                      - používání tečky, čárky, otazníku, vykřičníku

                      -spráné psaní hlásek, slabik, slov, vět

 

   
       
       
Český jazyk
Ročník 2.
  Výstup z předmětu   Učivo Průřezová témata Přesahy, vazby, poznámky atp.

 

Porozumí písemným pokynům. Čte plynule s porozuměním jednoduché texty. Vlastními slovy sdělí, o čem četl. Rozvíjí příběh. Tvoří otázky k textu a odpovídá na ně. Doplní text vhodnými výrazy, škrtne slova, která do textu nepatří.

  Čtení

Praktické čtení: technika čtení, pozorné čtení

Věcné čtení : čtení vyhledávací

   

 

Pozorně naslouchá, reprodukuje jednoduchá sdělení, odpoví na otázku, snaží se pochopit a splnit slovní zadání.

Naslouchání:

zdvořilé-vyjádření kontaktu

soustředěné- snaha o porozumnění

   

Docvičuje správnou výslovnost všech hlásek, mluví dostatečně nahlas. Snaží se o vyjádření melodie  věty oznamovací, tázací a rozkazovací. V jednoduchých komunikačních situacích volí vhodné slovní prostředky a výpověd´ přispůsobí osobě s kterou mluví (dospělý člověk, vrstevník).

Tvoří jednoduchá vypravování podle obrázkové osnovy, dodržuje posloupnost slov ve větách i pořadí vět. Srozumitelně sděluje své zážitky.

 

Učí se pozorovat věci, osoby a zvířata a pomocí osnovy je popisuje.  

Spoluvytváří třídní pravidla slušné komunikace a respektuje je.

Mluvený projev :

- techniky mluvení: výslovnost, hlasitost, melodie řeči

- komunikační žánry: představení se, oslovení kamarádů, přivítání, omluva, pozdravy, telefonování, dilogy na základě běžných situací - u lékaře, v obchodě

vyprávění podle osnovy, zážitky z četby, z televizních pořadů

jednoduchý popis zvířete, věci, osoby

- komunikační pravidla: neskáče do řeči, udržuje oční kontakt, střídá role posluchač mluvčí

OSV sociální rozvoj- poznávání lidí  

 

Při psaní správně sedí a správně drží psací náčiní.

Píše správně a úhledně všechna písmena i číslice, přiměřený text opíše bez chyb. Kontroluje si, co napsal.

S pomocí učitele se učí správně psát jednoduchá sdělení.

Písemný projev :

- hygienické návyky při psaní

- úhlednost, správnost tvaru i spojování písmen do slov

Žánry :

adresa, přání, pozdrav

   

Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova.

Analyzuje slova na hlásky, respektuje dlouhé a krátké samohlásky při mluvení i v psaném projevu.

Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a vyslovuje je s patřičnou intonací. Na konci věty píše správné znaménko.

Zvuková stránka jazyka:

-hlásky které jinak slyšíme a jinak píšeme, samohlásky krátké a dlouhé, sluchová analýza slov ve větě a jejich psaní (oddělování slov v textu)

- věty podle postoje mluvčího a jejich zvuková podoba

   

 

Při psaní člení věty na slova, která dělí na konci řádku po slabikách.

Určí ve slově samohlásky (krátké - dlouhé), souhlásky (tvrdé - měkké).

Správně píše slova s dvojhláskou, rozumí jejich významu.

Třídí slova podle významu, chápání různých významů dokládá při práci s textem i ve vlastních projevech.

Memoruje abecedu, řadí slova abecedně, učí se pracovat se seznamy, slovníky, encyklopediemi, pomocí  nichž si rozšiřuje slovní zásobu.

Slovní zásoba a tvoření slov :

- stavba slova ze slabik, slabikotovorné r, l

- dělení hlásek

- dvojhlásky au, ou

- význam slov (synonyma, homonyma, nadřazená, podřazená, souřadná) 

- změna významu slov na základě délky samohlásek

- řazení slov podle abecedy

   

 

Rozliší podstatná jména a slovesa, najde je v textu.

Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary známých podstatných jmen a sloves.

Tvarosloví :

slovní druhy - podstatná jména, slovesa

   

 Skládá věty ze slov. Tvoří různé druhy vět podle postoje mluvčího.

 Spojuje věty do jednoduchých souvětí vhodnými spojovacími výrazy.

 

Skladba:

druhy vět, pořadí slov ve větě

věta jednoduchá, spojování vět pomocí spojek

 

   

Na začátku věty píše velké písmeno, na konci příslušné znaménko.

V písemném projevu dodržuje správnou délku samohlásek.

Odůvodňuje a píše správně uvedené pravopisné jevy, kontroluje si  po sobě, co napsal.

Když si není pravopisem jistý, zeptá se vyučujícího.

 

 

 

 

 

Pravopis:

pravopis věty

samohlásky krátké, dlouhé

i/y po tvrdých a měkkých souhláskách

ú/ů, dě, tě, ně, bě , mě, pě, vě

souhlásky znělé a neznělé na konci slov

velká písmena:jména osob a zvířat, příjmení, název bydliště-adresa

 

   
 

Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

Pracuje tvořivě s literárním textem podle podkynů učitele a podle svých schopností

 

Základní literární pojmy : rozpočitadlo, báseň, pohádka

Tvořivé činnosti : vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, vypravování čteného a slyšeného textu, přednes vhodnývh literárních textů, dramatizace

   
ETICKÁ VÝCHOVA      
podílí se na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel

komunikace při vytváření výchovného kolektivu

 - otevřená komunikace

   
osvojí si základní (předpoklady) vědomosti a dovednosti pro vytvoření sebeúcty k druhým

sebepojetí - sebepřijetí, sebeprezentace

   
zvládá prosociální chování: dělení se , vyjádření soucitu,

tvořivost v mezilidských vztazích

- společné plnění úkolů

   
vyjadřuje city v jednoduchých situacích

komunikace citů

- identifikace

   
       
Český jazyk
Ročník 3.
Výstup z předmětu Učivo Průřezová témata Přesahy, vazby, poznámky atp.

Zdokonaluje se v plynulém a výrazném čtení, umí číst potichu i předčítat nahlas, orientuje se v textu, využívá četbu jako zdroj  

poznatků, čte s porozuměním, umí reprodukovat text.

čtení

Praktické čtení : Vyhledávání informací, klíčová slova, plynulé čtení

Věcné čtení : čtení jako zdroj informací

   

Pozorně naslouchá, dává najevo souhlas, nesouhlas, zaznamenává nebo zapamatuje si slyšené, což využívá při další práci, reaguje otázkami.

Naslouchání

Praktické naslouchání: zdvořilé

Věcné : pozorné, soustředěné, aktivní

   

Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Zvládá techniky mluveného projevu. Volí vhodné verbální i neverbální prostředky ve škole i mimo školu. Svoje vyjadřování přizpůsobí komunikační situaci. Na základě vlastních zážitků, popřípadě informací získaných z různých zdrojů, tvoří krátký mluvený projev.

 

Mluvený projev:

Komunikační pravidla: oslovení, zdvořilé vystupování

Komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vypravování podle obrázkové osnovy, vzkaz, popis, dialog

   

Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, na slabiky, odlišuje krátké a dlouhé samohlásky, které pečlivě vyslovuje i správně píše. Dbá na správnou výslovnost slov s obtížnějšími souhláskovými skupinami. Rozpozná slova, která jinak slyšíme a jinak píšeme, umí je převést do tvaru v němž pozná, jakou souhlásku má napsat. Snaží se vhodně modulovat souvislý mluvený projev, dbá na správné tempo, intonaci, přízvuk a modulaci hlasu.

Zvuková stránka jazyka: sluchové rozlišení hlásek,

výslovnost  složitějších souhláskových skupin, modulace souvislé řeči

   

Chápe a porovnává významy slov, zvláště slova souřadná, nadřazená, podřazená, slova stejného a opačného významu, vyhledává v textu 

slova příbuzná. Zná abecedu.

 

Slovní zásoba a tvoření slov :

kořen slov

řazení slov podle abecedy

význam slov

slova souznačná a protikladná

   

 

Poznává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, vlastnost. Rozlišuje slovní druhy v základním tvaru (jednoduché a jasné případy). Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, sloves. Chápe pravopis různých tvarů vyjmenovaného slova. U podstatný jmen určí rod a číslo. Vyjmenuje pádové otázky, pozná různé tvary jednoho slova. K pádovým otázkám přiřazuje správné tvary podstatných jmen. U sloves určí osobu, číslo a čas ( v jednoduchých a jasných případech). Časuje slovesa v přítomném čase.

Tvarosloví : přehled slovních druhů, tvary slov ( slova ohebná, neohebná), rod, číslo,pád podstatných jmen, osoba, číslo, čas, sloves, časování v čase přítomném, sloveso být v přítomném čase, neurčitek

 

   

 

Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy. Při vlastních projevech vhodně tvoří věty jednoduché i souvětí.

Skladba : věta jednoduchá, souvětí, spojky, spojovací výrazy

Seznámení se základními skladebními dvojcemi

   

 

Odůvodňuje a píše správně souhlásky znělé a neznělé na konci i uprostřed slov i,í/y,ý  ve vyjmenovaných slovech a jejich tvarech, seznamuje se se s příbuznými slovy, i,í/y,ý v koncovkách přítomného času sloves, velká písmena v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování.

Pravopis : souhlásky znělé a neznělé, vyjmenovaná slova a jejich tvary, slovesné tvary v přítomném čase, pravopis místních pojmenování.

 

 

 

 
       

 

Orientuje se textu slyšeném i čteném, je schopen vypravovat podle osnovy, umí věrohodně popsat předmět, umí telefonovat, umí napsat adresu, přání, pozdrav na pohlednici.

   Vyjadřovací schopnosti    

Zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním. Píše správné tvary, velikost i sklon písmen, správně spojuje písmena i slabiky. Snaží se o úhledný a přehledný písemmný projev.

Žánry : adresa, blahopřání, přihláška, jednoduché tiskopisy,pozdrav z výletu, vypravování

Technika psaní : úhledný, čitelný, přehledný, písemný projev

   

 

Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku. Vyjadřuje své pocity z přečteného textu. Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění. Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynu učitele a podle svých schopností,

Poslech literárních textů:

Zážitkové čtení a naslouchání

Tvořivé činnosti s literárním textem - přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace

Základní literární pojmy - literární druhy a žánry: pohádku, bajku, rým , kniha, čtenář, rým

   
 ETICKÁ VÝCHOVA      
používání vhodných forem pozdravů, naslouchání, dodržování jednoduchých komunikačních pravidel, poděkování, omluva, přiměřená gestikulace komunikace při vytváření výchovného kolektivu - otevřená komunikace    
osvojí si základy pozitivnho hodnocení a přijetí druhých pozitivní hodnocení druhých - v běžných podmínkách projevování pozornosti a laskavosti, vyjádření uznání, účinnost pochvaly    
zvládá prosociální chování : zájem o spolužáky tvořivost v mezilidských vztazích - společné plnění úkolů    
reflektuje situaci druhých a adekvátně poskytuje pomoc akceptace druhého - pomocí empatie přepokládat reakci druhých    
Český jazyk
Ročník 4.
   Výstup z předmětu   Učivo Průřezová témata Přesahy, vazby, poznámky atp.

 

Snaží se správně artikulovat, mluvit spisovně, srozumitelně a dostatečně nahlas. Výslovnost neznámých slov vyhledává v literatuře. Učí se rozlišit v mluvě spisovnou a nespisovnou výslovnost, nářečí.

 

Výslovnost českých slov, neznámá slova, jazykolamy, nářečí

 OSV/SOCIÁLNÍ ROZVOJ-komunikace  

 

Objasňuje významy slov, rčení, přísloví, tvoří synonyma, opozita. V textech vyhledává slova mnohoznačná, vysvětluje jejich významy na konkrétních příkladech a užívá je ve vlastních sděleních. V textu vyhledává slova příbuzná, pomocí předponových a příponových částí tvoří příbuzná slova ke slovnímu základu, objasní příbuznost.Umí vyhledávat v abecedním seznamu.

 

Slovní zásoba: slova mnohoznačná, opačného a podobného významu, stavba slova, slovní základ, kořen, slova příbuzná ke slovu vyjmenovanému, abeceda

   

 

Určuje slovní druhy běžných slov, snaží se je užívat ve svém projevu v gramaticky správných tvarech. Skloňuje podstatná jména, časuje slovesa. Určí rod, číslo, pád a vzor podstatného jména; osoba, číslo, čas sloves.V textu i mluveném projevu se učí rozpoznat nespisovné tvary podstatných jmen a sloves.

Tvarosloví :

Slovní druhy - ohebné a neohebné, skloňování podstatných jmen, mluvnické kategorie: pád, číslo, rod, vzor, časování sloves.

Mluvnické kategorie: osaoba, číslo, čas

   

 Odlišuje větu jednoduchou a souvětí.

Tvoří souvětí s různými spojovacími výrazy. Rozlišuje spojování slov a vět. Spojuje věty jednoduché v souvětí a dělí složitá souvětí na jednodušší větné celky. Určí větný vzorec souvětí, utvoří souvětí podle větného vzorce. Určí základní skladební dvojice ve větě jednoduché, seznámí se s pravidlem shody přísudku s podmětem.

Skladba:

věta jednoduchá, souvětí

spojovací výrazy

rozvíjení vět jednoduchých v souvětí

dělení dlouhého souvětí na jednoduší  věty, větný vzorec

skladební dvojice

podmět a přísudek

nevyjádřený podmět

   

V písemném projevu odůvodňuje a píše správně vyjmenovaná slova i slova příbuzná (doloží příbuznost).

Zvládá základy morfologického pravopisu- koncovky podstatných jmen.

Píše správně probírané zeměpisné názvy.

Pravopis:

vyjmenovaná slova a k nim slova příbuzná

koncovky podstatných jmen podle vzorů

vlastní jména nejvýznamnějších hor, řek a států

předpony od, nad, před, pod, roz, bez

   

Artikuluje správně hlásky a slova. Věty vyslovuje s vhodnou intonací.

Mluvený projev přizpůsobí posluchačům, snaží se udržet jejich pozornost.

Rozpozná záměr mimoverbálních vyjádření a sám se učí účelně užívat prostředky mimoverbální komunikace.

Vyjadřuje se srozumitelně, odmítne nepříjemnou komunikaci.

Učí se tvořit a klást otázky a hovořit o svých názorech, pocitech.

Zvládá každodenní komunikační situace.

Podílí se na vytváření komunikačních pravidel.

Dodržuje pravidla rozhovoru, střída se v hovoru a naslouchání, shrnuje, co slyšel.

Zapojí se do rozhovorů, snaří se vypravovat zajímavě, dodržuje posloupnost děje.

Pojmenuje a ústně popíše předměty běžné potřeby, jednoduchou činnost.

Učí se prezentovat a shodnotit vlastní práci a výkony ostatních.

 Mluvený projev:

Techniky mluvení (intonace, zabarvení hlasu,přiměřená hlasitost, srozumitelnost, spisovná a srozumitelná výslovnost)

mimoverbální komunikace (mimika, gesta, práce s hlasem, intonace, zrakový kontakt, postoj těla, celkové vystupování)

Komunikační žánry a pravidla rozhovorů:

tvorba a kladení otázek, vyjadřování nazorů,pocitů

pozdravy, omluva, přání, vzkaz, telefonování

komunikační pravidla:

rozhovory, běžné komunikační situace ( u lékaře, v obchodě....)

vypravování

jednoduchý popis věcí i pracovního postupu

ústní prezentce a hodnocení výsledků práce vlastní i skupinové

OSV sociální rozvoj-

komunikace

 

 

Naváže oční kontakt s mluvčím, vyjadřuje zájem, zapamatuje si , co slyšel a dovede splnit pokyn či reprodukovat obsah.

 Naslouchání:

praktické, zdvořilé naslouchání

   

 Píše srozumitelně, úhledně, přesně a bez chyb.

Snaží se užívat výstižné pojmy a co nejvhodnější výrazy podle svého komunikačního záměru.

Učí se pracovat s odborným textem.

Zvládne vyplnit jednoduché tiskopisy, napsat krátký text dle zadání.

Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký příběh.

Předvídá další průběh děje, dokončuje děj, dodržuje časovou posloupnost.

Jednoduše popíše zvolený objekt nebo činnost podle danných pravidel.

 Písemný projev:

technika psaní

písemné žánry

práce s odborným textem, myšlenková mapa

dotazník, přihláška, vzkaz, inzerát, pohled, pozvánka, zpráva,

vypravování (obrázková osnova, tvorba slovní osnovy)

popis osoby, zvířete, věci, činnosti

Mediální výchova- kritické čtení a vnímání mediálního sdělení  

Čte s porozumněním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Učí se vybrat podstatné informace z textu, jednoduše je zapíše, sdělí

vlastními slovy a využívá je k dalšímu učení. Člení text na odstavce.

Vyjádří svoje názory a postoje k přečtenému,klade otázky k textu.

Učí se rozeznávat věrohodné informace od nepravděpodoných.

Čtení:

praktické čtení ( technika čtení, čtení plynulé,pozorné, odstavce, nadpis,

čtení s porozumněním, tiché čtení)

věcné čtení ( čtení jako zdroj informací, vyhledávací čtení)

   

Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je.

 

Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma.

Rozlišuje různé typy uměleckých textů.

Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy.

 

 

 

 

 

Literární texty:

Zážitkové čtení a naslouchání-získávání pocitů a dojmů při poslechu i četbě literárních textů

Vyjadřování zážitků slovně, písemně, kresbou, dramatizací.

Tvořivé činnosti s literárním textem- přednes básní i prózy, dramatizace- nácvik scénky,volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, vlastní tvořivé psaní, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům

 základní literární pojmy:

literární druhy- poezie, próza

literární žánry- báseň, pohádka, bajka, povídka

spisovatel, básník, báseň, próza

verš, rým, přirovnání

divadelní představení, herec, režisér

 

   
   ETICKÁ VÝCHOVA      
   reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace základy neverbální komunikace - seznámení s možnostmi neverbální komunikace, postoj těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky    

uvědomuje si své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení

sebepojetí - podpora sebeoceňování    
   pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách pozitivní hodnocení druhých - připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu    
Český jazyk
Ročník 5.
   Výstup z předmětu   Učivo Průřezová témata Přesahy, vazby, poznámky atp.

Dbá na správnou výslovnost slov, s nimiž se setká.

U neznámých slov hledá správnou výslovnost v odborné literatuře.

Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost.

Zvuková stránka jazyka:výslovnost českých slov - obtížněji vyslovitelná slova

modulace řeči

 

 .  .

Porovnává a dokládá na příkladech významy slov z různých textů.

V informačních zdrojí vyhledává slova mnohoznačná, přísloví, sousloví, slova

významově neznámá, zjišťuje jejich významy, užívá je ve vlastních sděleních.

V textu vyhledává příbuzná slova, vymýšlí příbuzná slova ke slovnímu

základu, vyznačí v nich kořen a doloží příbuznost.

Slovní zásoba:

přísloví, sousloví, rčení

slova mnohoznačná

významově neznámá slova

stavba slov, slovní základ, kořen, obtížnější slova příbuzná

 .  .

Určuje slovní druhy běžně užíváných slov i jejich tvarů, snaží se je užívat ve svém projevu v gramatický správných tvarech.

V textu i mluveném projevu rozpozná nespisovné tvary slov, které opravuje pomocí mluvnických příruček.

Tvarosloví:

slovní druhy, druhy zájmen a číslovek

tvary podstatných jmen

druhy přídavných jmen, skloňování přídavných jmen tvrdých a měkkých

časování sloves, slovesné způsoby

 .  .

Vyhledává ve větě základní skladební dvojici, rozvíjí větu holou na rozvitou, vyznačí i některé skladební dvojice. Určí ve větě podmět a přísudek.

Určí podmět, který není vyjádřen, když je zřejmý z předchozího textu.

Odlišuje větu jednoduchou a souvětí. Ve vlastních projevech tvoří srozumitelná souvětí, vhodně rozvíjí větu jednoduchou v souvětí.

Skladba:

základní skladební dvojice úplná, neúplná, ostatní skladební dvojice

podmět, přísudek, nevyjádřený podmět, všeobecný podmět

složitější souvětí

rozvíjení vět jednoduchých do souvětí

dělení dlouhého souvětí na věty

 .  .

 

V písemném projevu odůvodňuje a píše správně pravopisné jevy.

Pravopis:

vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná, shoda přísudku s podmětem holým

koncovky podstatých jmen, přídavných jmen tvrdých a měkkých

velká písmena u zeměpisných názvů Evropy, příslušníků národů

 .  .

V ústním projevu se vyjadřuje srozumitelně, dodržuje posloupnost.

Učí se diskutovat, klást otázky.Slovně zhodnotí svůj i spolužákův výkon. Veřejně prezentuje výsledky vlastní nebo skupinové práce.

Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení, fakta, domněnky.

Učí se rozpoznat manipulativní komunikaci v médiích.

Podílí se na sestavení pravidel ,stanovená komunikační pravidla vědomě dodržuje.

Snaží se zapojit do diskusí a rozhovorů ve třídě.

Mluvený projev:

techniky mluvení (přízvuk, intonace, nasazení, zesilování a zeslabování hlasu, rychlost, srozumitelnost, výslovnost)

mimoverbální komunikace (mimika, gesta, práce s hlasem, pauzy, intonace, zrakový kontakt, postoj těla, celkové vystupování)

komunikační žánry(sdělované ústně) - diskuze, dialog, vzkaz, omluva, prosba, přání, rozhovor, diskuse, vypravování, ústní prezentace i hodnocení vlastní práce i skupinové

manipulativní komunikace(reklamy, bulvár)

komunikační pravidla- zahájení a ukončení dialogu, přihlášení se o slovo, slušné vystupování a jednání,

kladení otázek, pravidla rozhovoru, diskuse, obhajoba vlastních názorů, argumentace,

 

 

 PŘ-Učíme se , jak se učit- naučný text- Rozšiřování semen

V- Učíme se, jak se učit- naučný text- Stát a jeho představitelé

PŘ- Člověk a zvíře- Zvířecí kamarád

 

Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení. Aktivně naslouchá, rozliší podstatná fakta.

Naslouchání:

Praktické naslouchání- zdvořilé, ohleduplné( sledování partnera, mimoverbálně vyjadřuje kontakt)

Věcné naslouchání- shrnout sdělení, vyjádřit pochopení, kladení otázek

 .  .

Píše věcně i formálně správně jednoduché komunikační žánry. Vyjadřuje se srozumitelně, dodržuje posloupnost a pravidla výstavby slohových žánrů.

Snaží se užívat výstižné pojmy a co nejvhodnější výrazy podle svého komunikačního záměru.

Zvládne vyplnit jednoduché tiskopisy.

Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký příběh.

Připraví písemnou prezentaci individuální i skupinové práce, projektu.

Písemný projev:

Technika psaní (logické a přehledné členění textu- odstavce)

Žánry- oznámení,zpráva, vzkaz,inzerát, dopis, pozdrav, referát 

 .  .

Čte s porozumněním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu.

Čtení:

praktické čtení (technika čtení, čtení plynulé, pozorné, orientační prvky v textu)

věcné čtení ( čtení jako zdroj informací, vyhledávací čtení)

čtení s porozuměním

 .  .

Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je.

Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma.

Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů.

Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy.

 

Literární texty:

Zážitkové čtení a naslouchámí-získávání pocitů a dojmů při poslechu i četbě literárních textů vyjadřování dojmů z četby a poslechu výchova k čtenářství volná reprodukce přečteného nebo slyšeného text přednes vhodných literárních textů literární referáty dramatizace - nácvik scénky, hříčky vlastní tvořivé psaní vlastní výtvarný doprovod Základní literární pojmy:

umělecké a neumělecké texty

Literární druhy - poezie, próza, drama

Literární žánry - báseń, pohádka, bajka, povídka, divadelní představení

- spisovatel, básník, herec, režisár

- verš, rým, přirovnání

Časopisy pro děti a mládež

Film a televize

poznání informačních zdrojů

 .  .
 ETICKÁ VÝCHOVA
 vyjadřuje účast na radosti a bolesti druhých  akceptace druhého - nácvik přátelského přijetí, umění odpustit  .  .
 eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, zvládá položit vhodnou otázku  základní prvky verbální komunikace v mezilidských vztazích - prosba, poděkování, omluva  .  .
 vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích  iniciativa - hledání možností jak vycházet s jinými lidmi v rodině, ve třídě, mezi vrstevníky, iniciativa nepřijatá jinými, zpracování neúspěchu  .  .