Český jazyk
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Charakteristika vyučovacího předmět
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
žák
- čte přiměřené texty a rozumí přečtenému
- rozhodne, které informace jsou důležité, vybírá z textu klíčové myšlenky, slova, dělá výpisky
- pracuje se slovníky, s pravidly, klíči, atlasy aj. informačními zdroji
- zná svůj styl učení, vytváří si optimální podmínky při učení, plánuje a organizuje učení
- vysvětlí ostatním, co se naučil, shrne učivo svými slovy, diskutuje o nových poznatcích
- posuzuje výsledky své práce a chce se zlepšovat
- naučené informace využívá při řešení úkolů
učitel
- věnuje maximální pozornost čtení s porozuměním, učí žáky pracovat s různými texty, vyhledávat v nich klíčová slova, myšlenky, dělat výpisky, vytvářet myšlenkové mapy
- zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a zpracovávají informace z různých zdrojů a zároveň si v jazykových příručkách, slovnících a pravidlech ověřují správnost řešení
- informace, které žák potřebuje k dalšímu učení, učitel systematicky opakuje a procvičuje pomocí různých aktivit
- pravidelně využívá efektivní metody učení
Kompetence k řešení problémů
žák
- rozpozná problém
- uvědomí si, co k jeho řešení zná, co musí zjistit, nacvičit, dostudovat
- shromáždí si vhodnou literaturu, zjistí informace
- nastuduje potřebné a propojí nové poznatky s minulými
- navrhne několik řešení problému, vybere nejlepší řešení, ověří vhodnost navržených řešení
- vysvětlí ostatním své postupy, zdůvodní je, vyhodnotí zvládnutí úkolu
- nové znalosti a dovednosti využije při řešení podobných problémů
učitel
- klade problémové otázky, vede žáky, aby je sami formulovali a diskutovali o nich .
- zadává žákům problémové úkoly
- zařazuje metody, při kterých žáci sami objevují, tvoří, řeší, vyslovují závěry
- dává žákům možnost pracovat s chybou jako s příležitostí hledat správné řešení slovníků )
Kompetence komunikativní
žák
- dodržuje základní pravidla slušné komunikace
- ptá se, odpovídá na otázky, rozmyslí si odpověď
- srozumitelně, nahlas a souvisle vyjádří jakékoli sdělení, diskutuje na dané téma
- dá najevo souhlas i nesouhlas, citlivě vyjádří nepříjemné sdělení, obhájí vlastní názor
- shrne podstatu sdělení vlastními slovy
- vhodně využívá jazykové prostředky, hlas, melodii, artikulaci, frázování, mimiku, gesta
- přizpůsobí komunikaci účastníkům , rozhovoru, diskuse
- rozliší vlastní názor, fakta, domněnky, pocity
- drží se tématu, nenechá sebou při komunikaci manipulovat
učitel
- navozuje ve třídě atmosféru bezpečné a přátelské komunikace
- vede žáky ke správné, slušné a bezpečné komunikaci, učí je dodržovat pravidla komunikace
- zařazuje často metodu diskuse, vybízí žáky, aby kladli k tématu otázky, aby o problému diskutovali, vyjadřovali a obhajovali svoje názory, přijímali názory ostatních
- vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému úkolu ( partnerská výuka, skupinová práce) a k veřejné prezentaci závěrů, názorů, výsledků diskuse
Kompetence sociální a personální
žák
- zařadí se do skupiny vrstevníků, uplatní se jako rovnocenný partner
- přijme určitou roli ve skupině
- spoluvytváří a respektuje dohodnutá pravidla skupiny
- účinně komunikuje uvnitř skupiny, prosadí názory, které uznává, přijme kritiku, ustoupí, přizná chybu, argumentuje
- spolupracuje s ostatními na společném úkolu0
- objektivně zhodnotí výsledky práce jednotlivců i skupiny
- projevuje dostatek empatie, umí vhodně povzbudit, respektovat, pochválit i citlivě kritizovat
- projevuje dostatek sebevědomí a nepodléhá nežádoucím vlivům skupiny
učitel
- zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují, vzájemně si pomáhají, povzbuzují, oceňují se
- vnímá a řeší okamžitě problémy ve skupině, mezi jednotlivci, vytváří modelové situace, vyhledává a zařazuje do výuky příklady ze života, literatury
- zařazuje metody dramatizace pro navozování a řešení různých nepříjemných životních situací, s nimiž se žáci setkávají ( šikana, odmítání návykových látek )
- zadává diferencované úkoly, aby žáci zažili úspěch, poznali a využili své individuální schopnosti
Kompetence občanské
žák
- zná svá práva a respektuje práva ostatních, plní si své povinnosti
- projevuje určitou hrdost osobní i národní, přičemž respektuje odlišnosti lidí, zemí i kultur
- chrání si své zdraví, bezpečnost, ví, jak se chovat v krizových situacích
- nabídne a poskytne pomoc druhým, pokud ji potřebují
- dokáže se rozhodnout a je za své rozhodnutí odpovědný
učitel
- společně se žáky vytváří kritéria chování a spolupráce a kritéria hodnocení; důsledně dbá na dodržování dohodnutých pravidel
- využívá v hojné míře učení pomocí napodobování, působení vzorů a příkladů, seznamuje žáky s významnými lidmi
- zařazuje do života třídy aktivity žáků reprezentující školu, obec ( recitační soutěž, kulturní vystoupení, příspěvky do novin, časopisů, aj.)
Kompetence pracovní
žák
- umí se postarat sám o sebe, při práci volí vhodné oblečení a pomůcky
- udržuje na pracovním místě a v okolí pořádek
- bezpečně pracuje s jednoduchými nástroji a materiály, neohrožuje sebe ani ostatní
- dodržuje stanovená pravidla nebo postup práce
- rozvíjí svoje zájmy a schopnosti pro budoucí povolání
- účelně využívá moderní techniku – PC, internet, video, DVD, aj.
učitel
- umožňuje žákům ve výuce smysluplně využívat moderní informační technologie
- zařazuje do výuky co nejvíce rozmanitých praktických činností, společně se žáky vyrábí pomůcky do výuky
- vyžaduje dokončování každé práce v co nejvyšší kvalitě a stanoveném čase
Český jazyk | |||
Ročník 1. | |||
Výstup z předmětu | Učivo | Průřezová témata | Přesahy, vazby, poznámky atp. |
Plynule čte s porozumněním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti. Pozná všechna písmena v tištěném a psaném textu, skládá slova a věty. Používá základy techniky čtení, čte jednoduché texty. Porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti |
Čtení: hlásky, písmena, slabiky, slova, texty podle zvolené nácvikové metody čtení skládání slov a vět rozvoj techniky čtení čtení jednoduchého písemného projevu praktické čtení - pozorné, přiměřeně rychlé věcné čtení- porozumnění slovům, větám hygienické návyky při čtení |
||
Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. |
Naslouchání:
Praktické naslouchání Věcné naslouchání reakce na jednoduché pokyny a jednoduchá sdělení základní komunikační pravidla- pozornost, naslouchání, role mluvčího a posluchače |
||
Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost. V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči.
|
Mluvený projev: správná výslovnost, řečová cvičení, oprava nesprávné výslovnosti Základy mluveného projevu- dýchání, tvoření hlasu, výslovnost, přiměřené tempo
|
||
Volí vhodné verbální ai nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích |
Rozvoj slovní zásoby: verbální a nonverbální prostředky řeči( mimika, gesta) role mluvčího a posluchače, zdvořilost, střídání rolí
|
||
Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev. Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh. |
Reprodukce textu: krátké komunikační žánry-pozdrav, oslovení, prosba, omluva, vzkaz vypravování na základě obrazového materiálu |
||
Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním.
Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky,kontroluje vlastní písemný projev.
Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení.
|
Písemný projev: správné sezení, držení psacího nástroje, hygiena zraku technika psaní- čitelný a přehledný písemný projev, úhlednost, úprava psaní jednotlivých písmen a číslic, spojování písmen a slabik, psaní slov, psaní krátkých vět opisy, přepisy, interpunkční znaménka psaní jednoduchého sdělení žánry písemného projevu- vzkaz, pozvánka, zápis do notýsku |
VV- barva+tuš písmena |
|
Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. |
Zvuková stránka jazyka: sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek dlouhých a krátkých a souhláskových skupin, intonace vět rozlišování zvukové a grafické podoby slov |
||
Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená. Porovnává a třídí slova podle zobecněného významu- děj, věc, okolnost, vlastnost. |
Slovní zásoba a tvoření slov: slova a pojmy význam slov porovnávání slov podle zobecňujícího významu slovní zásoba |
||
Rozlišuje slovní druhy v základním tvaru.
|
Tvarosloví: poznávání správných tvarů slov |
||
Spojuje věty do jednodnodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy.
Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky.
|
Skladba: spojování slov do vět stavba věty pořádek slov ve větě interpunkční znaménka ve větě modulace souvislé věty |
||
Odlišuje v písmu krátké a dlouhé samohlásky. Používá základní interpunkční znaménka. Píše správně hlásky, slabiky, slova, věty. Používá velká písmena na začátku vět. |
Pravopis: lexikální pravopis-odlišování krátké a dlouhé samohlásky - používání tečky, čárky, otazníku, vykřičníku -spráné psaní hlásek, slabik, slov, vět
|
||
Český jazyk | |||
Ročník 2. | |||
Výstup z předmětu | Učivo | Průřezová témata | Přesahy, vazby, poznámky atp. |
Porozumí písemným pokynům. Čte plynule s porozuměním jednoduché texty. Vlastními slovy sdělí, o čem četl. Rozvíjí příběh. Tvoří otázky k textu a odpovídá na ně. Doplní text vhodnými výrazy, škrtne slova, která do textu nepatří. |
Čtení Praktické čtení: technika čtení, pozorné čtení Věcné čtení : čtení vyhledávací |
||
Pozorně naslouchá, reprodukuje jednoduchá sdělení, odpoví na otázku, snaží se pochopit a splnit slovní zadání. |
Naslouchání: zdvořilé-vyjádření kontaktu soustředěné- snaha o porozumnění |
||
Docvičuje správnou výslovnost všech hlásek, mluví dostatečně nahlas. Snaží se o vyjádření melodie věty oznamovací, tázací a rozkazovací. V jednoduchých komunikačních situacích volí vhodné slovní prostředky a výpověd´ přispůsobí osobě s kterou mluví (dospělý člověk, vrstevník). Tvoří jednoduchá vypravování podle obrázkové osnovy, dodržuje posloupnost slov ve větách i pořadí vět. Srozumitelně sděluje své zážitky.
Učí se pozorovat věci, osoby a zvířata a pomocí osnovy je popisuje. Spoluvytváří třídní pravidla slušné komunikace a respektuje je. |
Mluvený projev : - techniky mluvení: výslovnost, hlasitost, melodie řeči - komunikační žánry: představení se, oslovení kamarádů, přivítání, omluva, pozdravy, telefonování, dilogy na základě běžných situací - u lékaře, v obchodě vyprávění podle osnovy, zážitky z četby, z televizních pořadů jednoduchý popis zvířete, věci, osoby - komunikační pravidla: neskáče do řeči, udržuje oční kontakt, střídá role posluchač mluvčí |
OSV sociální rozvoj- poznávání lidí | |
Při psaní správně sedí a správně drží psací náčiní. Píše správně a úhledně všechna písmena i číslice, přiměřený text opíše bez chyb. Kontroluje si, co napsal. S pomocí učitele se učí správně psát jednoduchá sdělení. |
. Písemný projev : - hygienické návyky při psaní - úhlednost, správnost tvaru i spojování písmen do slov Žánry : adresa, přání, pozdrav |
||
Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova. Analyzuje slova na hlásky, respektuje dlouhé a krátké samohlásky při mluvení i v psaném projevu. Rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a vyslovuje je s patřičnou intonací. Na konci věty píše správné znaménko. |
Zvuková stránka jazyka: -hlásky které jinak slyšíme a jinak píšeme, samohlásky krátké a dlouhé, sluchová analýza slov ve větě a jejich psaní (oddělování slov v textu) - věty podle postoje mluvčího a jejich zvuková podoba |
||
Při psaní člení věty na slova, která dělí na konci řádku po slabikách. Určí ve slově samohlásky (krátké - dlouhé), souhlásky (tvrdé - měkké). Správně píše slova s dvojhláskou, rozumí jejich významu. Třídí slova podle významu, chápání různých významů dokládá při práci s textem i ve vlastních projevech. Memoruje abecedu, řadí slova abecedně, učí se pracovat se seznamy, slovníky, encyklopediemi, pomocí nichž si rozšiřuje slovní zásobu. |
Slovní zásoba a tvoření slov : - stavba slova ze slabik, slabikotovorné r, l - dělení hlásek - dvojhlásky au, ou - význam slov (synonyma, homonyma, nadřazená, podřazená, souřadná) - změna významu slov na základě délky samohlásek - řazení slov podle abecedy |
||
Rozliší podstatná jména a slovesa, najde je v textu. Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary známých podstatných jmen a sloves. |
Tvarosloví : slovní druhy - podstatná jména, slovesa |
||
Skládá věty ze slov. Tvoří různé druhy vět podle postoje mluvčího. Spojuje věty do jednoduchých souvětí vhodnými spojovacími výrazy. |
Skladba: druhy vět, pořadí slov ve větě věta jednoduchá, spojování vět pomocí spojek
|
||
Na začátku věty píše velké písmeno, na konci příslušné znaménko. V písemném projevu dodržuje správnou délku samohlásek. Odůvodňuje a píše správně uvedené pravopisné jevy, kontroluje si po sobě, co napsal. Když si není pravopisem jistý, zeptá se vyučujícího.
|
Pravopis: pravopis věty samohlásky krátké, dlouhé i/y po tvrdých a měkkých souhláskách ú/ů, dě, tě, ně, bě , mě, pě, vě souhlásky znělé a neznělé na konci slov velká písmena:jména osob a zvířat, příjmení, název bydliště-adresa
|
||
Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku Pracuje tvořivě s literárním textem podle podkynů učitele a podle svých schopností |
Základní literární pojmy : rozpočitadlo, báseň, pohádka Tvořivé činnosti : vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, vypravování čteného a slyšeného textu, přednes vhodnývh literárních textů, dramatizace |
||
ETICKÁ VÝCHOVA | |||
podílí se na vytváření společenství třídy prostřednictvím dodržování jasných a splnitelných pravidel |
komunikace při vytváření výchovného kolektivu - otevřená komunikace |
||
osvojí si základní (předpoklady) vědomosti a dovednosti pro vytvoření sebeúcty k druhým |
sebepojetí - sebepřijetí, sebeprezentace |
||
zvládá prosociální chování: dělení se , vyjádření soucitu, |
tvořivost v mezilidských vztazích - společné plnění úkolů |
||
vyjadřuje city v jednoduchých situacích |
komunikace citů - identifikace |
||
Český jazyk | |||
Ročník 3. | |||
Výstup z předmětu | Učivo | Průřezová témata | Přesahy, vazby, poznámky atp. |
Zdokonaluje se v plynulém a výrazném čtení, umí číst potichu i předčítat nahlas, orientuje se v textu, využívá četbu jako zdroj poznatků, čte s porozuměním, umí reprodukovat text. |
čtení Praktické čtení : Vyhledávání informací, klíčová slova, plynulé čtení Věcné čtení : čtení jako zdroj informací |
||
Pozorně naslouchá, dává najevo souhlas, nesouhlas, zaznamenává nebo zapamatuje si slyšené, což využívá při další práci, reaguje otázkami. |
Naslouchání Praktické naslouchání: zdvořilé Věcné : pozorné, soustředěné, aktivní |
||
Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Zvládá techniky mluveného projevu. Volí vhodné verbální i neverbální prostředky ve škole i mimo školu. Svoje vyjadřování přizpůsobí komunikační situaci. Na základě vlastních zážitků, popřípadě informací získaných z různých zdrojů, tvoří krátký mluvený projev.
|
Mluvený projev: Komunikační pravidla: oslovení, zdvořilé vystupování Komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vypravování podle obrázkové osnovy, vzkaz, popis, dialog |
||
Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, na slabiky, odlišuje krátké a dlouhé samohlásky, které pečlivě vyslovuje i správně píše. Dbá na správnou výslovnost slov s obtížnějšími souhláskovými skupinami. Rozpozná slova, která jinak slyšíme a jinak píšeme, umí je převést do tvaru v němž pozná, jakou souhlásku má napsat. Snaží se vhodně modulovat souvislý mluvený projev, dbá na správné tempo, intonaci, přízvuk a modulaci hlasu. |
Zvuková stránka jazyka: sluchové rozlišení hlásek, výslovnost složitějších souhláskových skupin, modulace souvislé řeči |
||
Chápe a porovnává významy slov, zvláště slova souřadná, nadřazená, podřazená, slova stejného a opačného významu, vyhledává v textu slova příbuzná. Zná abecedu.
|
Slovní zásoba a tvoření slov : kořen slov řazení slov podle abecedy význam slov slova souznačná a protikladná |
||
Poznává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, vlastnost. Rozlišuje slovní druhy v základním tvaru (jednoduché a jasné případy). Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, sloves. Chápe pravopis různých tvarů vyjmenovaného slova. U podstatný jmen určí rod a číslo. Vyjmenuje pádové otázky, pozná různé tvary jednoho slova. K pádovým otázkám přiřazuje správné tvary podstatných jmen. U sloves určí osobu, číslo a čas ( v jednoduchých a jasných případech). Časuje slovesa v přítomném čase. |
Tvarosloví : přehled slovních druhů, tvary slov ( slova ohebná, neohebná), rod, číslo,pád podstatných jmen, osoba, číslo, čas, sloves, časování v čase přítomném, sloveso být v přítomném čase, neurčitek
|
||
Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy. Při vlastních projevech vhodně tvoří věty jednoduché i souvětí. |
Skladba : věta jednoduchá, souvětí, spojky, spojovací výrazy Seznámení se základními skladebními dvojcemi |
||
Odůvodňuje a píše správně souhlásky znělé a neznělé na konci i uprostřed slov i,í/y,ý ve vyjmenovaných slovech a jejich tvarech, seznamuje se se s příbuznými slovy, i,í/y,ý v koncovkách přítomného času sloves, velká písmena v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování. |
Pravopis : souhlásky znělé a neznělé, vyjmenovaná slova a jejich tvary, slovesné tvary v přítomném čase, pravopis místních pojmenování.
|
|
|
Orientuje se textu slyšeném i čteném, je schopen vypravovat podle osnovy, umí věrohodně popsat předmět, umí telefonovat, umí napsat adresu, přání, pozdrav na pohlednici. |
Vyjadřovací schopnosti | ||
Zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním. Píše správné tvary, velikost i sklon písmen, správně spojuje písmena i slabiky. Snaží se o úhledný a přehledný písemmný projev. |
Žánry : adresa, blahopřání, přihláška, jednoduché tiskopisy,pozdrav z výletu, vypravování Technika psaní : úhledný, čitelný, přehledný, písemný projev |
||
Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku. Vyjadřuje své pocity z přečteného textu. Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění. Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynu učitele a podle svých schopností, |
Poslech literárních textů: Zážitkové čtení a naslouchání Tvořivé činnosti s literárním textem - přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace Základní literární pojmy - literární druhy a žánry: pohádku, bajku, rým , kniha, čtenář, rým |
||
ETICKÁ VÝCHOVA | |||
používání vhodných forem pozdravů, naslouchání, dodržování jednoduchých komunikačních pravidel, poděkování, omluva, přiměřená gestikulace | komunikace při vytváření výchovného kolektivu - otevřená komunikace | ||
osvojí si základy pozitivnho hodnocení a přijetí druhých | pozitivní hodnocení druhých - v běžných podmínkách projevování pozornosti a laskavosti, vyjádření uznání, účinnost pochvaly | ||
zvládá prosociální chování : zájem o spolužáky | tvořivost v mezilidských vztazích - společné plnění úkolů | ||
reflektuje situaci druhých a adekvátně poskytuje pomoc | akceptace druhého - pomocí empatie přepokládat reakci druhých |
Český jazyk | |||
Ročník 4. | |||
Výstup z předmětu | Učivo | Průřezová témata | Přesahy, vazby, poznámky atp. |
Snaží se správně artikulovat, mluvit spisovně, srozumitelně a dostatečně nahlas. Výslovnost neznámých slov vyhledává v literatuře. Učí se rozlišit v mluvě spisovnou a nespisovnou výslovnost, nářečí. |
Výslovnost českých slov, neznámá slova, jazykolamy, nářečí |
OSV/SOCIÁLNÍ ROZVOJ-komunikace | |
Objasňuje významy slov, rčení, přísloví, tvoří synonyma, opozita. V textech vyhledává slova mnohoznačná, vysvětluje jejich významy na konkrétních příkladech a užívá je ve vlastních sděleních. V textu vyhledává slova příbuzná, pomocí předponových a příponových částí tvoří příbuzná slova ke slovnímu základu, objasní příbuznost.Umí vyhledávat v abecedním seznamu. |
Slovní zásoba: slova mnohoznačná, opačného a podobného významu, stavba slova, slovní základ, kořen, slova příbuzná ke slovu vyjmenovanému, abeceda |
||
Určuje slovní druhy běžných slov, snaží se je užívat ve svém projevu v gramaticky správných tvarech. Skloňuje podstatná jména, časuje slovesa. Určí rod, číslo, pád a vzor podstatného jména; osoba, číslo, čas sloves.V textu i mluveném projevu se učí rozpoznat nespisovné tvary podstatných jmen a sloves. |
Tvarosloví : Slovní druhy - ohebné a neohebné, skloňování podstatných jmen, mluvnické kategorie: pád, číslo, rod, vzor, časování sloves. Mluvnické kategorie: osaoba, číslo, čas |
||
Odlišuje větu jednoduchou a souvětí. Tvoří souvětí s různými spojovacími výrazy. Rozlišuje spojování slov a vět. Spojuje věty jednoduché v souvětí a dělí složitá souvětí na jednodušší větné celky. Určí větný vzorec souvětí, utvoří souvětí podle větného vzorce. Určí základní skladební dvojice ve větě jednoduché, seznámí se s pravidlem shody přísudku s podmětem. |
Skladba: věta jednoduchá, souvětí spojovací výrazy rozvíjení vět jednoduchých v souvětí dělení dlouhého souvětí na jednoduší věty, větný vzorec skladební dvojice podmět a přísudek nevyjádřený podmět |
||
V písemném projevu odůvodňuje a píše správně vyjmenovaná slova i slova příbuzná (doloží příbuznost). Zvládá základy morfologického pravopisu- koncovky podstatných jmen. Píše správně probírané zeměpisné názvy. |
Pravopis: vyjmenovaná slova a k nim slova příbuzná koncovky podstatných jmen podle vzorů vlastní jména nejvýznamnějších hor, řek a států předpony od, nad, před, pod, roz, bez |
||
Artikuluje správně hlásky a slova. Věty vyslovuje s vhodnou intonací. Mluvený projev přizpůsobí posluchačům, snaží se udržet jejich pozornost. Rozpozná záměr mimoverbálních vyjádření a sám se učí účelně užívat prostředky mimoverbální komunikace. Vyjadřuje se srozumitelně, odmítne nepříjemnou komunikaci. Učí se tvořit a klást otázky a hovořit o svých názorech, pocitech. Zvládá každodenní komunikační situace. Podílí se na vytváření komunikačních pravidel. Dodržuje pravidla rozhovoru, střída se v hovoru a naslouchání, shrnuje, co slyšel. Zapojí se do rozhovorů, snaří se vypravovat zajímavě, dodržuje posloupnost děje. Pojmenuje a ústně popíše předměty běžné potřeby, jednoduchou činnost. Učí se prezentovat a shodnotit vlastní práci a výkony ostatních. |
Mluvený projev: Techniky mluvení (intonace, zabarvení hlasu,přiměřená hlasitost, srozumitelnost, spisovná a srozumitelná výslovnost) mimoverbální komunikace (mimika, gesta, práce s hlasem, intonace, zrakový kontakt, postoj těla, celkové vystupování) Komunikační žánry a pravidla rozhovorů: tvorba a kladení otázek, vyjadřování nazorů,pocitů pozdravy, omluva, přání, vzkaz, telefonování komunikační pravidla: rozhovory, běžné komunikační situace ( u lékaře, v obchodě....) vypravování jednoduchý popis věcí i pracovního postupu ústní prezentce a hodnocení výsledků práce vlastní i skupinové |
OSV sociální rozvoj- komunikace |
|
Naváže oční kontakt s mluvčím, vyjadřuje zájem, zapamatuje si , co slyšel a dovede splnit pokyn či reprodukovat obsah. |
Naslouchání: praktické, zdvořilé naslouchání |
||
Píše srozumitelně, úhledně, přesně a bez chyb. Snaží se užívat výstižné pojmy a co nejvhodnější výrazy podle svého komunikačního záměru. Učí se pracovat s odborným textem. Zvládne vyplnit jednoduché tiskopisy, napsat krátký text dle zadání. Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký příběh. Předvídá další průběh děje, dokončuje děj, dodržuje časovou posloupnost. Jednoduše popíše zvolený objekt nebo činnost podle danných pravidel. |
Písemný projev: technika psaní písemné žánry práce s odborným textem, myšlenková mapa dotazník, přihláška, vzkaz, inzerát, pohled, pozvánka, zpráva, vypravování (obrázková osnova, tvorba slovní osnovy) popis osoby, zvířete, věci, činnosti |
Mediální výchova- kritické čtení a vnímání mediálního sdělení | |
Čte s porozumněním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. Učí se vybrat podstatné informace z textu, jednoduše je zapíše, sdělí vlastními slovy a využívá je k dalšímu učení. Člení text na odstavce. Vyjádří svoje názory a postoje k přečtenému,klade otázky k textu. Učí se rozeznávat věrohodné informace od nepravděpodoných. |
Čtení: praktické čtení ( technika čtení, čtení plynulé,pozorné, odstavce, nadpis, čtení s porozumněním, tiché čtení) věcné čtení ( čtení jako zdroj informací, vyhledávací čtení) |
||
Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je.
Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma. Rozlišuje různé typy uměleckých textů. Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy.
|
Literární texty: Zážitkové čtení a naslouchání-získávání pocitů a dojmů při poslechu i četbě literárních textů Vyjadřování zážitků slovně, písemně, kresbou, dramatizací. Tvořivé činnosti s literárním textem- přednes básní i prózy, dramatizace- nácvik scénky,volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, vlastní tvořivé psaní, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům základní literární pojmy: literární druhy- poezie, próza literární žánry- báseň, pohádka, bajka, povídka spisovatel, básník, báseň, próza verš, rým, přirovnání divadelní představení, herec, režisér
|
||
ETICKÁ VÝCHOVA | |||
reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace | základy neverbální komunikace - seznámení s možnostmi neverbální komunikace, postoj těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky | ||
uvědomuje si své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení |
sebepojetí - podpora sebeoceňování | ||
pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách | pozitivní hodnocení druhých - připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu |
Český jazyk | |||
Ročník 5. | |||
Výstup z předmětu | Učivo | Průřezová témata | Přesahy, vazby, poznámky atp. |
Dbá na správnou výslovnost slov, s nimiž se setká. U neznámých slov hledá správnou výslovnost v odborné literatuře. Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost. |
Zvuková stránka jazyka:výslovnost českých slov - obtížněji vyslovitelná slova modulace řeči
|
. | . |
Porovnává a dokládá na příkladech významy slov z různých textů. V informačních zdrojí vyhledává slova mnohoznačná, přísloví, sousloví, slova významově neznámá, zjišťuje jejich významy, užívá je ve vlastních sděleních. V textu vyhledává příbuzná slova, vymýšlí příbuzná slova ke slovnímu základu, vyznačí v nich kořen a doloží příbuznost. |
Slovní zásoba: přísloví, sousloví, rčení slova mnohoznačná významově neznámá slova stavba slov, slovní základ, kořen, obtížnější slova příbuzná |
. | . |
Určuje slovní druhy běžně užíváných slov i jejich tvarů, snaží se je užívat ve svém projevu v gramatický správných tvarech. V textu i mluveném projevu rozpozná nespisovné tvary slov, které opravuje pomocí mluvnických příruček. |
Tvarosloví: slovní druhy, druhy zájmen a číslovek tvary podstatných jmen druhy přídavných jmen, skloňování přídavných jmen tvrdých a měkkých časování sloves, slovesné způsoby |
. | . |
Vyhledává ve větě základní skladební dvojici, rozvíjí větu holou na rozvitou, vyznačí i některé skladební dvojice. Určí ve větě podmět a přísudek. Určí podmět, který není vyjádřen, když je zřejmý z předchozího textu. Odlišuje větu jednoduchou a souvětí. Ve vlastních projevech tvoří srozumitelná souvětí, vhodně rozvíjí větu jednoduchou v souvětí. |
Skladba: základní skladební dvojice úplná, neúplná, ostatní skladební dvojice podmět, přísudek, nevyjádřený podmět, všeobecný podmět složitější souvětí rozvíjení vět jednoduchých do souvětí dělení dlouhého souvětí na věty |
. | . |
V písemném projevu odůvodňuje a píše správně pravopisné jevy. |
Pravopis: vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná, shoda přísudku s podmětem holým koncovky podstatých jmen, přídavných jmen tvrdých a měkkých velká písmena u zeměpisných názvů Evropy, příslušníků národů |
. | . |
V ústním projevu se vyjadřuje srozumitelně, dodržuje posloupnost. Učí se diskutovat, klást otázky.Slovně zhodnotí svůj i spolužákův výkon. Veřejně prezentuje výsledky vlastní nebo skupinové práce. Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení, fakta, domněnky. Učí se rozpoznat manipulativní komunikaci v médiích. Podílí se na sestavení pravidel ,stanovená komunikační pravidla vědomě dodržuje. Snaží se zapojit do diskusí a rozhovorů ve třídě. |
Mluvený projev: techniky mluvení (přízvuk, intonace, nasazení, zesilování a zeslabování hlasu, rychlost, srozumitelnost, výslovnost) mimoverbální komunikace (mimika, gesta, práce s hlasem, pauzy, intonace, zrakový kontakt, postoj těla, celkové vystupování) komunikační žánry(sdělované ústně) - diskuze, dialog, vzkaz, omluva, prosba, přání, rozhovor, diskuse, vypravování, ústní prezentace i hodnocení vlastní práce i skupinové manipulativní komunikace(reklamy, bulvár) komunikační pravidla- zahájení a ukončení dialogu, přihlášení se o slovo, slušné vystupování a jednání, kladení otázek, pravidla rozhovoru, diskuse, obhajoba vlastních názorů, argumentace,
|
PŘ-Učíme se , jak se učit- naučný text- Rozšiřování semen V- Učíme se, jak se učit- naučný text- Stát a jeho představitelé PŘ- Člověk a zvíře- Zvířecí kamarád |
|
Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení. Aktivně naslouchá, rozliší podstatná fakta. |
Naslouchání: Praktické naslouchání- zdvořilé, ohleduplné( sledování partnera, mimoverbálně vyjadřuje kontakt) Věcné naslouchání- shrnout sdělení, vyjádřit pochopení, kladení otázek |
. | . |
Píše věcně i formálně správně jednoduché komunikační žánry. Vyjadřuje se srozumitelně, dodržuje posloupnost a pravidla výstavby slohových žánrů. Snaží se užívat výstižné pojmy a co nejvhodnější výrazy podle svého komunikačního záměru. Zvládne vyplnit jednoduché tiskopisy. Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký příběh. Připraví písemnou prezentaci individuální i skupinové práce, projektu. |
Písemný projev: Technika psaní (logické a přehledné členění textu- odstavce) Žánry- oznámení,zpráva, vzkaz,inzerát, dopis, pozdrav, referát |
. | . |
Čte s porozumněním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu. |
Čtení: praktické čtení (technika čtení, čtení plynulé, pozorné, orientační prvky v textu) věcné čtení ( čtení jako zdroj informací, vyhledávací čtení) čtení s porozuměním |
. | . |
Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je. Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma. Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů. Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy.
|
Literární texty: Zážitkové čtení a naslouchámí-získávání pocitů a dojmů při poslechu i četbě literárních textů vyjadřování dojmů z četby a poslechu výchova k čtenářství volná reprodukce přečteného nebo slyšeného text přednes vhodných literárních textů literární referáty dramatizace - nácvik scénky, hříčky vlastní tvořivé psaní vlastní výtvarný doprovod Základní literární pojmy: umělecké a neumělecké texty Literární druhy - poezie, próza, drama Literární žánry - báseń, pohádka, bajka, povídka, divadelní představení - spisovatel, básník, herec, režisár - verš, rým, přirovnání Časopisy pro děti a mládež Film a televize poznání informačních zdrojů |
. | . |
ETICKÁ VÝCHOVA | |||
vyjadřuje účast na radosti a bolesti druhých | akceptace druhého - nácvik přátelského přijetí, umění odpustit | . | . |
eliminuje hrubé výrazy z verbální komunikace, zvládá položit vhodnou otázku | základní prvky verbální komunikace v mezilidských vztazích - prosba, poděkování, omluva | . | . |
vede rozhovor s druhými o jejich prožitcích | iniciativa - hledání možností jak vycházet s jinými lidmi v rodině, ve třídě, mezi vrstevníky, iniciativa nepřijatá jinými, zpracování neúspěchu | . | . |